Skip to content
TheChatArchiveThe Chat Archive
o1-mini-2024-09-12· OpenAIAi2 WildChat-4.8M (AI2)

Translate the following from Czech to English: HRAD MALENOVICE NA JEDNOM ZE ZÁPADNÍCH…

  1. User

    Translate the following from Czech to English: HRAD MALENOVICE

    NA JEDNOM ZE ZÁPADNÍCH VÝBĚŽKŮ VIZOVICKÝCH VRCHŮ SE NAD STEJNOJMENNOU OBCÍ ZACHOVAL VÝZNAMNÝ PAMÁTNÍK HISTORIE VÝCHODNÍ MORAVY MALENOVICKÝ HRAD. PATŘÍ K NĚKOLIKA MÁLO DŮLEŽITÝM DOCHOVANÝM PAMÁTKÁM STŘEDOVĚKÉ ARCHITEKTURY V OBLASTI VÝCHODOMORAVSKÉHO REGIONU A PRÁVEM MU PATŘÍ DŮLEŽITÉ MISTO VE VÝVOJI STŘEDOVĚKÝCH OPEVNĚNÝCH FEUDALNICH SIDEL. OBJEKT SAMOTNÉHO HRADU VŠAK STÁL DELŠÍ DOBU MIMO ZÁJEM ODBORNÍKŮ A TEPRVE NOVÉ OBJEVY, UČINĚNÉ JEDNAK PO JEHO GENERÁLNÍ OPRAVĚ V 50. LETECH A POTOM V NEDÁVNÉ DOBĚ JEN PODTRHLY A VYZVEDLY JEHO NEPOCHYBNÝ VÝZNAM.

    1

    DĚJINY MALENOVICKÉHO HRADU

    Dolní oblast Podřevnicka, otevřená západním směrem k Pomoravi skýtala příznivé podmínky pro osídlení již v dávných dobách, jak o tom svědčí množství archeologických nálezů, dokládajících nepřetržitou kontinuitu pravěkého osídlení. První historické doklady o existenci stálých osad v tomto regionu pocházejí z 1. poloviny 12. století. V listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, datované k roku 1141, se ve výčtu osad náležejících do obvodu přerovského arcijáhemství uvádí vedle Otrokovic a Tlumačova také osada Tečovice, ležící v těsné blízkosti Malenovic na mírném návrší na pravém břehu řeky Dřevnice. O osídlení na levém břehu, v prostoru katastru dnešních Malenovic nás informují archeologické nálezy (jde především o mladohradištní, resp. pozdně hradištní keramiku z přelomu 12.-13. století). První historickou zmínku o Malenovicích máme doloženu až z 1. poloviny 14. století. Roku 1321 daroval Jaroslav z Částkova vizovickému klášteru Rosa-Mariae Smilheim šest lánů ve vsi Újezdě (pravděpodobně dnešní Zlámanec) a jako svědek je zde uváděn také Mikuláš z Malenovic (de Malehnawicz"). K roku 1348 se vztahuje zmínka o dalším držiteli Malenovic, Viknanovi, který je již ale následujícího roku spolu s dalšími statky (Kvitkovice, Kračenovice) podstoupil Čeňkovi z Bechyně. Čeňkův syn Jan neboli Janáč z Bechyně prodal malenovické panství tvrz a ves Malenovice, Kvitkovice, Tečovice, Otrokovice, Louky a Lhotu a dále dnes již zaniklé osady Kračenovice, Kozinec, Buňov

    2

    a Březinu, moravskému markraběti Janu Jindřichovi. Zeměpanským majetkem zůstaly Malenovice až do roku 1406, kdy získal celé panství od markraběte Jošta Heralt z Kunštátu, který držel již panství napajedelské. V držení pánů z Kunštátu nezůstaly ale Malenovice dlouho, neboť již v roce 1408 přešly do rukou pánů ze Šonvaldu. Nový držitel Malenovic, Hynek ze Šonvaldu padl roku 1420 v bitvě pod Vyšehradem na straně krále Zikmunda proti Pražanům a jejich spojencům z řad husitské kališnické šlechty. Malenovice poté získala Anna ze Šonvaldu, která v roce 1437 učinila svého manžela, Jana z Lichtenburka a z Bítova, spoluvlastníkem malenovického panství, které zůstalo v držení Lichtenburků až do konce 15. století.

    3

    Není vyloučeno, že v neklidných letech 15. století se malenovického hradu zmocnili na určitou dobu i jiné šlechtické rody. Tak snad získal hrad někdy kolem roku 1430 Smil z Moravan a za válek mezi Jiřím Poděbradským a uherským králem Matyášem Korvínem se Malenovice dostaly zřejmě do rukou Blažeje Podmanického z Podmanina, jednoho z velitelů proslulého uherského vojenského oddílu „legie negris".

    Někdy po roce 1480 získal malenovické panství další z význačných velitelů Korvinova vojska, Vilém Tetaur z Tetova. Za Tetaurů se Malenovice staly jedním z hlavních sidel tohoto rodu, který postupně rozšířil své panství na podstatnou část jihovýchodní Moravy. Ale již roku 1570 páni z Tetova Malenovice ztratili a po krátkém mezidobí je získali Bítovští ze Slavíkovic (1573-1629). Potom přecházelo malenovické panství většinou dědictvím po ženské linii do vlastnictví různých rodů (Koničtí ze Švábenic, Prakšičtí ze Zástřiz!), až jej roku 1692 získal hrabě František Karel z Lichtenštejna, svobodný pán z Kastelkorn. V majetku Lichtenštejnů-Kastelkornů zůstaly až do roku 1747, kdy se celé panství dostalo do rukou rodu hrabat Salm-Neuburgů. V roce 1804 koupil malenovické panství spolu s Pohořelicemi hrabě Leopold ze Šternberka (kupní cena obou statků byla 660 000 zlatých) a v majetku Šternberků zůstaly Malenovice až do roku 1945. Hrad sám sloužil však již v této době jen jako obydlí panských úředníků a sídlo panské správy a jeho význam postupně klesal. Nové využití získal až v roce 1953, kdy přešel celý objekt do správy Oblastního muzea jihovýchodní Moravy v Gottwaldově a byly zde zřízeny jak výstavní prostory, tak i pracovny a depozitáře muzea.

    4

    VZNIK A STAVEBNÍ VÝVOJ HRADU

    I když první písemná zmínka o opevněném feudálním sídle - tvrzi (munitio) v Malenovicích je až z roku 1356, lze předpokládat jeho existenci již v 1. polovině 14. století, jak by o tom mohl svědčit predikát z Malenovic", i když tato skutečnost nemusí podmiňovat existenci samotného objektu. Lokalizace této tvrze do míst, kde dnes stojí malenovický kostel sv. Mikuláše, je v podstatě ničím nepodloženou domněnkou a nelze vyloučit eventualitu, že stála na místě, kde byl později postaven malenovický hrad. Výstavbu hradu můžeme s největší pravděpodobností položit do období, kdy bylo malenovické panství zeměpanským majetkem. Moravský markrabě Jan Jindřich v hospodářské politice na činnost svého staršího bratra, císaře Karla IV. a jedním z aspektů upevňování mocenské základny bylo i budování nových hradů (na Moravě např. Hrádek u Znojma, Neuhaus u Věstonic). Je zřejmé, že nově vytvořená zeměpanská enkláva si vyžadovala zbudování centrálního opěrného bodu. Jaký byl vzhled původního hradu nevíme, protože původní jádro hradu bylo zcela překryto dalšími přestavbami v následujících staletích. Při pokusu o následující rekonstrukci se lze opírat jen o poznatky, zjištěné při rekonstrukčních pracích v letech 1974-1980, a zároveň vycházet z celkové dispozice samotné stavby. Ve stavebním organismu Ize rozlišit při podrobnějším průzkumu zhruba tři základní vývojové etapy. Za nejstarší můžeme považovat obvodové zdivo vlastního hradu z jižní a západní strany, dochované místy až do výše 1. parta. Rádkové zdivo je z lomového kamene a jeho šířka přesahuje 2 m. K této fázi můžeme připojit také menší místnost v přízemí, navazující na průjezdní věž, západním směrem přístupnou

    5

    dochovaným hrotitým portálkem a s jistou dávkou pravděpodob ností také vnitřní zdivo obvodové základny západní poloviny jižní strany nádvoří a spolu se suterénním prostorem pod jihozápadním křídlem hradu. Hrad již tehdy patrně zaujímal celou plochu vlastního hradního jádra, tvořící nepravidelný obdélník o délce asi 50 m a šířce asi 20-25 m. Sestával z obvodové hradby, k níž byl v jihozápadní části přistavěn obytný palác, zřejmě podsklepený. Do hradu se vstupovalo v místech dnešního vchodu, ale jak se ukázalo, původní vstup byl poněkud níže než dnešní stav. Vstup do hradu byl chráněn patrně hranolovou průjezdní věží a celý hrad byl obehnán suchým příkopem. O jeho další vnitřní zástavbě nelze bez podrobného výzkumu nic bližšího říci, ale zřejmě již tehdy vznikla hradní studna hluboká přes 30 m a vylámaná ve skalním podloží. I když se znejstarších staveb uchovalo velmi málo, lze předpokládat, že hrad mohl patřit k typům hradů s obalovou (plášťovou) zdí (něm. Mantelmaurerburg), které se ve 14. století na Moravě objevují a nejbližší analogickou stavbou by pak byl hrad Starý Světlov u Provodova, jehož výstavbu lze také předběžně klást do poloviny 14. století.

    6

    Jaká byla stavební činnost v průběhu 15. století, nevíme, ale patrně v důsledku válečných událostí došlo zřejmě k zvýšení obranyschopnosti hradu. Tehdy vznikl s největší pravděpodobností mohutný nasypaný val, který prstencovitě obepnul z východní a severní strany jak vlastní hrad, tak i poměrně rozsáhlou plochu vně hradu. Fortifikace podobného druhu se objevují u více lokalit a jsou většinou kladeny právě do souvislostí s válečnými operacemi (obléhání hradu) v průběhu 15. století.

    Svůj základní vzhled získal hrad zřejmě až rozsáhlou výstavbou, která proběhla od konce 15. století a v 16. století především v jeho první polovině. Souvisí s obdobím, kdy bylo malenovické panství majetkem Tetaurů z Tetova. Vilém Tetaur z Tetova, jeden z hlavních hejtmanů vojska ve službách krále Matyáše Korvína, získal Malenovice někdy před rokem 1484 a postupně on a jeho dědicové vytvořili v oblasti jihovýchodní Moravy rozsáhlou majetkovou državu (panství malenovické, zlínské, světlovské a další statky). Jedním z hlavních center těchto držav se staly Malenovice, kde již zřejmě Vilém, ale především jeho syn Václav Tetaur z Tetova, zahájili výstavbu nového reprezentativního sídla.

    7

    Především to bylo jihozápadní křídlo obvodové zástavby, která byla protažena navíc východním směrem a potom také severní trakt. Před hradním příkopem vznikla jednopatrová budova tzv. přihrádku, spojená s vlastním hradem kamenným mostem. Rozsáhlou přestavbu hradu v tetourovském období datují četné zachované architektonické fragmenty - ostění oken a ostění portálů, dochovaných částečně v místnostech jihozápadního traktu v 1. patře a v budově tzv. přihrádku. Vcelku se uchoval poněkud pozdější portál, který již nese znaky tehdy nastupujícího renesančního slohu, vedoucí z prostoru nádvoří do tzv. zbrojnice". Pravděpodobně nejrozsáhlejší stavební činnost proběhla na hradě za Václava Tetoura z Tetova v 1. pol. 16. století, což dokazují především dvojice aliančních erbů majitele a jeho dvou manželek Aleny z Levic a později Mandaleny z Vlčnova. První dvojice se uchovala na svornících klenby v nově vybudovaných prostorách ve II. patře západního traktu v tzv. „malovaném či valašském sále", a přilehlé místnosti (znak Aleny z Levic byl později překryt malovaným znakem Bítovských ze Slavíkovic). Druhá dvojice erbů zdobila původně vstupní portál do dnes již nedochovaných prostor na východ od hradní věže. Po smrti Václava Tetoura

    8

    z Tetova (1560) pokračoval ve stavbě jeho nástupce Burian Tetour z Tetova (1) a závěrečnou fázi přístavby v 16. století pak lze datovat do období, kdy Malenovice byly majetkem Bítovských ze Slavikovic. Dokončena byla výstavba přihrádku (vložení arkád z jižní strany, úprava místnosti nad průjezdem) a byly provedeny dílčí stavební úpravy v prostorách vlastního hradu. Z této doby pochází také malovaná výzdoba na nádvoří.

    9

    [ . . . ]

    Za Lichtenštejnů, jejichž erby se dochovaly nad oběma branami a s největší pravděpodobností za Jakuba Arnošta Lichtenštejna-Kastelkorn, biskupa olomouckého, došlo ke konečným stavebním úpravám hradu, které měly především objektu dodat charakter pohodlného zámeckého sídla. Jihozápadní a severní trakt vnitřní obvodové zástavby byl zvýšen o jedno patro, nádvoří bylo z východu uzavřeno dalším traktem, upraven byl také komunikační systém vložením nového schodiště a provedeny další dílčí úpravy vnitřních prostor. Stará hradní budova byla znovu upravena a průjezdní věž byla ukončena oktogonální helmicí s hodinami. Vznikla tak uzavřená čtyřkřídlá dispozice s protáhlým nádvořím, snažící se vyhovět potřebám pohodlného barokního zámeckého sídla, čímž hrad nabyl své konečné podoby, která se prakticky bez větších změn dochovala až do dnešních dnů.

    11

    Malenovický hrad je zajímavým dokladem přeměny staršího opevněného sídla, u něhož byla jednou z dominantních složek jeho obranná funkce, na stavbu nového typu, pro jehož rozšíření měla rozhodující význam změna životního stylu vládnoucí feudální třídy. Došlo ke zvýšení důrazu na reprezentační vzhled exteriéru, a to především novou stavební koncepcí, z níž se promítla i nová uzavřená struktura obytného areálu, doprovázená ozdobnými prvky (portály, ostění oken aj.) a zároveň k radikální změně interiéru, při jehož rozvržení se pamatovalo především na pohodlí a společenské vyžití. Posledním projevem úprav hradního interiéru byla zřejmě rokoková malířská výzdoba v sálech a prostorách prvního a druhého patra jihozápadního křídla. Vytvořena byla někdy kolem roku 1750, snad i o něco později. Potvrzují to erby tehdejších majitelů, Karla Oty, hraběte ze Salm Neuburgu a jeho manželky Marie Eleonory Zárubové z Hustiřan, pojaté do malířské výzdoby arkýře v jihozápadní stěně obvodové zdi, který byl tehdy využit jako kaple (arkýř sám pochází z doby tetaurovské přestavby).

    12

    [ . . . ]

    V 19. a v první polovině 20. století již hradu nebyla věnována patřičná péče, takže došlo k jeho částečnému poškození (horní patro). Teprve po roce 1945, kdy byl zařazen mezi kulturní památky našeho státu, je celé stavbě věnována zvýšená pozornost a jsou vynakládány nemalé náklady na jeho údržbu a zabezpečení. Již před rokem 1953 byla provedena rozsáhlá oprava celého komplexu a v letech 1974-1980 došlo k jeho statickému zabezpečení.

    Jak již bylo uvedeno, je hrad od roku 1953 ve správě Oblastního muzea jihovýchodní Moravy se sídlem v Gottwaldově. Jednak jsou zde umístěny pracovny a depozitáře muzea a současně je jeho podstatná část zpřístupněna veřejnosti. V prostorách druhého patra je instalována stálá expozice „Pravěk jihovýchodní Moravy", v prvním patře jsou instalovány dlouhodobé výstavy, zaměřené k problematice zdejšího regionu a pro přízemí nádvorního traktu se připravuje expozice k středověkému vývoji v oblasti jihovýchodní Moravy. Malenovický hrad, jediná dochovaná stavba tohoto typu na území gottwaldovského okresu, má tak i v současné době široké uplatnění a plné využití.

    Poznámka: V dřívější literatuře se objevily naprosto mylné údaje o stavbě malenovického hradu Fridrichem Tetaurem z Tetova. Tento šlechtic nikdy stavebníkem být nemohl, protože Malenovice nikdy nebyly jeho majetkem.

    14

  2. Assistant

    MALENOVICE CASTLE

    ON ONE OF THE WESTERN RISES OF THE VIZOVICE HILLS, ABOVE THE VILLAGE OF THE SAME NAME, IS PRESERVED AN IMPORTANT MONUMENT OF THE HISTORY OF EASTERN MORAVIA – MALENOVICE CASTLE. IT IS ONE OF THE FEW REMAINING IMPORTANT MEDIEVAL ARCHITECTURAL MONUMENTS IN THE EAST MORAVIA REGION AND RIGHTFULLY HOLDS A SIGNIFICANT PLACE IN THE DEVELOPMENT OF MEDIEVAL FORTIFIED FEUDAL SEATS. HOWEVER, THE CASTLE ITSELF REMAINED OUTSIDE THE INTEREST OF EXPERTS FOR AN EXTENDED PERIOD, AND ONLY RECENT DISCOVERIES, THOUGH MADE AFTER ITS GENERAL REPAIR IN THE 1950s AND MORE RECENTLY, UNDERSCORED AND RECOGNIZED ITS UNQUESTIONABLE IMPORTANCE.


    1. HISTORY OF MALENOVICE CASTLE

    The Lower Podřevnice area, open westward towards Pomoravia, provided favorable conditions for settlement in ancient times, as evidenced by numerous archaeological finds demonstrating an uninterrupted continuity of prehistoric habitation. The first historical records of permanent settlements in this region date back to the first half of the 12th century. In a document by Olomouc Bishop Henry Zdík, dated to 1141, among the settlements belonging to the Prerov archdiocese, alongside Otrokovice and Tlumačov, the settlement of Tečovice is also mentioned, located in close proximity to Malenovice on a gentle slope on the right bank of the Dřevnice River. Information about settlement on the left bank, in the area of today's Malenovice cadastral territory, comes from archaeological finds (primarily late castle-period, i.e., late fortress-period ceramics from the turn of the 12th-13th centuries).

    The first historical mention of Malenovice dates back to the first half of the 14th century. In 1321, Jaroslav of Částkov donated six lánů in the village of Újezd (probably today's Zlámanec) to the Vizovice monastery Rosa-Mariae Smilheim, and a witness named here is also Mikuláš of Malenovice ("de Malehnawicz"). By 1348, there is mention of another holder of Malenovice, Viknan, who, however, the following year, together with other estates (Kvitkovice, Kračenovice), passed to Čeňek of Bechyně. Čeňek's son Jan, also known as Janáč of Bechyně, sold the Malenovice manor, the fortress and the village of Malenovice, Kvitkovice, Tečovice, Otrokovice, Louky, and Lhota, as well as the now defunct settlements of Kračenovice, Kozinec, Buňov, and Březinu, to the Moravian Margrave Jan Jindřich. The estates remained under noble ownership until 1406, when the entire manor was acquired by Margrave Jošt Heralt of Kunštát, who already held the Napajedelsko manor. However, Malenovice did not remain long in the possession of the lords of Kunštát, as in 1408 it passed into the hands of the lords of Šonvald. The new holder of Malenovice, Hynek of Šonvald, fell in 1420 in the Battle of Vyšehrad on the side of King Zikmund against the Pragueans and their allies from the Huguenot Calvinist nobility. Subsequently, Malenovice was acquired by Anna of Šonvald, who in 1437 married her husband, Jan of Lichtenburg and from Bítov, co-owner of the Malenovice manor, which remained in the possession of the Lichtenburgs until the end of the 15th century.


    2. OWNERSHIP TRANSITIONS IN THE 15TH AND 16TH CENTURIES

    It is not excluded that in the tumultuous years of the 15th century, other noble families may have taken control of Malenovice Castle for a certain period. Possibly, around 1430, the castle was acquired by Smil of Moravany, and during the wars between George of Poděbrady and the Hungarian king Matthias Corvinus, Malenovice likely came into the hands of Blažej Podmanický of Podmanín, one of the commanders of the famed Hungarian military unit known as the "Legion Negris."

    Sometime after 1480, the Malenovice estate was acquired by another distinguished commander of Corvinus' army, Vilém Tetaur of Tetov. Under the Tetaurs, Malenovice became one of the main seats of this family, which gradually expanded its holdings to cover a substantial part of southeastern Moravia. However, by 1570, the lords of Tetov lost Malenovice, and after a brief interval, it was acquired by the Bítov family of Slavíkovice (1573-1629). Subsequently, the Malenovice estate mostly passed through inheritance via the female line to various families (Koničtí of Švábenice, Prakšičtí of Zástřiz!), until in 1692 it was acquired by Count František Karel of Liechtenstein, the free lord of Kastelkorn. The Liechtenstein-Kastelkorn family held it until 1747, when the entire estate passed into the hands of the Salm-Neuburg counts. In 1804, Count Leopold of Sternberg bought the Malenovice estate along with Pohořelice (the purchase price for both estates was 660,000 gulden) and remained in the Sternberg family until 1945. By this time, the castle itself served only as the residence of the manor's officials and the seat of the manor administration, and its importance gradually declined. It gained new use only in 1953 when the entire structure was transferred to the administration of the Regional Museum of Southeastern Moravia in Gottwaldov, establishing both exhibition spaces and the museum’s workshops and storage facilities.


    3. ORIGIN AND CONSTRUCTION DEVELOPMENT OF THE CASTLE

    Although the first written mention of a fortified feudal seat – a fortress (munitio) – at Malenovice dates only to 1356, its existence can be presumed as early as the first half of the 14th century, as suggested by the use of the predicate "from Malenovice," although this fact may not necessarily imply the existence of the structure itself. The localization of this fortress to the site where the Malenovice St. Nicholas Church now stands is essentially an unfounded assumption and it cannot be ruled out that it was located where the Malenovice Castle was later built. The construction of the castle can most likely be placed in the period when the Malenovice estate became noble property. Moravian Margrave Jan Jindřich, in his economic policy to support the activities of his older brother, Emperor Charles IV, had among his strategies the construction of new castles (such as Hrádek near Znojmo, Neuhaus near Věstonice in Moravia) as part of consolidating his power base. It is evident that the newly established noble enclave required the construction of a central support point.

    The appearance of the original castle is unknown, as its initial core was entirely obscured by subsequent renovations in the following centuries. In attempts at later reconstruction, only knowledge obtained during the renovation works between 1974-1980 and the overall layout of the structure itself can be relied upon. Upon more detailed investigation, roughly three basic developmental stages can be distinguished in the building structure. The oldest can be considered the surrounding masonry of the castle’s own structure on the southern and western sides, preserved in places up to the level of the first floor. The linear masonry is made of quarry stone and its width exceeds 2 meters. This phase may also include a smaller room on the ground floor adjoining the passage tower, accessible to the west through a preserved battlemented portal, and with a certain degree of probability, also the internal masonry of the surrounding base of the western half of the southern side of the courtyard and together with the basement space under the southwestern wing of the castle.

    At that time, the castle likely already occupied the entire area of its own castle core, forming an irregular rectangle approximately 50 meters in length and about 20-25 meters in width. It consisted of an outer castle wall to which a residential palace was attached in the southwestern part, presumably with a basement. The entrance into the castle was through the locations of today’s entrance, but as it turned out, the original entrance was somewhat lower than the current level. The entrance to the castle was likely protected by a rectangular passage tower and the entire castle was surrounded by a dry moat.

    No further details about its internal construction can be given without detailed research, but it is likely that a castle well over 30 meters deep, cut out in rocky subsoil, was already established at that time. Although very little of the oldest structures has been preserved, it can be assumed that the castle might have belonged to the types of castles with a curtain (mantion) wall (German: Mantelmaurerburg), which appeared in the 14th century in Moravia, and the closest analogous structure would be Starý Světlov Castle near Provodov, whose construction can also preliminarily be dated to the mid-14th century.


    4. DEFENSIVE UPGRADES IN THE 15TH CENTURY

    Although the specific construction activities during the 15th century are unknown, it is likely that, as a result of military events, the castle's defensive capabilities were heightened. At that time, a massive embankment berm was most likely constructed, encircling both the castle itself and a relatively extensive area outside the castle on the eastern and northern sides. Fortifications of this type appear at several locations and are usually associated with military operations (sieges of castles) during the 15th century.


    5. EXTENSIVE RENOVATIONS IN THE 16TH CENTURY

    The castle likely acquired its basic appearance only after extensive construction that took place from the end of the 15th century and primarily during the first half of the 16th century. This corresponds with the period when the Malenovice estate was owned by the Tetaurs of Tetov. Vilém Tetaur of Tetov, one of the main commanders of the army in the service of King Matthias Corvinus, acquired Malenovice sometime before 1484, and gradually he and his heirs established an extensive property holding in southeastern Moravia (including Malenovice, Zlín, Světlov estates, and other properties). One of the main centers of these holdings became Malenovice, where Vilém, but especially his son Václav Tetaur of Tetov, initiated the construction of a new representative seat.

    Primarily, this involved the southwestern wing of the surrounding buildings, which was further extended eastward and then the northern tract. In front of the castle moat, a one-story building called the "příhrádku" (barrier or auxiliary building) was constructed, connected to the main castle by a stone bridge. The extensive renovation of the castle during the Tetourovský period is dated by numerous preserved architectural fragments – window frames and portal frames, partially preserved in the rooms of the western tract on the first floor and in the so-called "příhrádku" building. A somewhat later portal, which already bears the characteristics of the emerging Renaissance style, leading from the courtyard area to the so-called armory, has been largely preserved.

    Likely the most extensive construction activity took place at the castle under Václav Tetour of Tetov in the first half of the 16th century, as evidenced primarily by the pair of alliance coats of arms of the owner and his two wives, Alena of Levice and later Mandalena of Vlčnov. The first pair is preserved on the hinges of the vault in the newly built spaces on the second floor of the western tract in the so-called "painted or Wallachian hall," and adjoining rooms (Alena of Levice's coat of arms was later overlaid with the painted coat of arms of the Bítov family of Slavíkovice). The second pair of coats of arms originally decorated the entrance portal to the now non-preserved spaces to the east of the castle tower. After the death of Václav Tetour of Tetov (1560), his successor Burian Tetour of Tetov continued the construction, and the final phase of the extension in the 16th century can be dated to the period when Malenovice was owned by the Bítov family of Slavíkovice.

    The construction of the "příhrádku" was completed (inserting arcades on the southern side, modifying the room above the passage), and partial structural renovations were carried out within the main castle premises. From this period also originates the painted decoration in the courtyard.


    6. FINAL STRUCTURAL MODIFICATIONS UNDER THE LIECHTENSTEINS

    [ ... ]

    Under the Liechtensteins, whose coats of arms have been preserved above both gates, and most likely under Jakub Arnošt of Liechtenstein-Kastelkorn, the Bishop of Olomouc, the final structural modifications to the castle took place, primarily aimed at giving the structure the character of a comfortable manor seat. The southwestern and northern tracts of the inner surrounding buildings were raised by one floor, the courtyard was enclosed from the east with another tract, the communication system was also modified by adding a new staircase, and further partial renovations were carried out within the interior spaces. The old castle building was renovated again, and the passage tower was completed with an octagonal helmet featuring a clock. Thus, a closed four-wing layout with an elongated courtyard was created, aiming to meet the needs of a comfortable Baroque manor seat, giving the castle its final form, which has been preserved practically unchanged to the present day.


    7. TRANSFORMATION INTO A BAROQUE MANOR

    Malenovice Castle serves as an interesting testament to the transformation of an older fortified settlement, whose defensive function was once a dominant component, into a structure of a new type, for which the alteration in the lifestyle of the ruling feudal class was decisively significant. There was an increased emphasis on the representative appearance of the exterior, primarily through a new building concept, which included a new enclosed residential complex structure, accompanied by decorative elements (portals, window frames, etc.), and simultaneously a radical change to the interior, which was designed with comfort and social activities in mind.

    The final manifestation of the castle interior’s modifications was likely the Rococo painted decoration in the halls and spaces of the first and second floors of the southwestern wing. It was created sometime around 1750, perhaps slightly later. This is confirmed by the coats of arms of the then-owners, Karel Ota, Count of Salm Neuburg, and his wife Marie Eleonora Zárubová of Hustiřany, integrated into the painted decoration of the altar niche in the southwestern wall of the surrounding enclosure, which was then used as a chapel (the altar niche itself dates back to the Tetour's reconstruction).


    8. DECLINE AND RECENT HISTORY

    In the 19th and the first half of the 20th century, the castle was not given proper care, resulting in partial damage (the upper floor). Only after 1945, when it was listed among the cultural monuments of our state, was the entire structure given increased attention, and considerable funds were invested in its maintenance and security. Extensive repairs of the entire complex were carried out even before 1953, and between 1974-1980, the structural stability was secured.

    As mentioned earlier, since 1953, the castle has been under the administration of the Regional Museum of Southeastern Moravia based in Gottwaldov. On one hand, the museum's workshops and storage facilities are housed here, and simultaneously a significant part of it is made accessible to the public. In the second floor's spaces, a permanent exhibition titled "Prehistory of Southeastern Moravia" is installed; in the first floor, long-term exhibitions focused on the issues of the local region are set up, and an exhibition on the medieval development in southeastern Moravia is being prepared for the ground floor of the courtyard tract. Malenovice Castle, the only preserved building of this type in the Gottwaldov district, thus continues to have broad applicability and full utilization to this day.

    Note:

    Earlier literature contained entirely erroneous information regarding the construction of Malenovice Castle by Friedrich Tetaur of Tetov. This nobleman could never have been its builder, as Malenovice was never his property.


    14

Responses were produced in different, uncontrolled contexts (system prompts, settings, prior turns). This is not a benchmark.