Skip to content
TheChatArchiveThe Chat Archive
o1-mini-2024-09-12· OpenAIAi2 WildChat-4.8M (AI2)

Translate the following from Czech to English: HRAD MALENOVICE NA JEDNOM ZE ZÁPADNÍCH…

  1. User

    Translate the following from Czech to English: HRAD MALENOVICE

    NA JEDNOM ZE ZÁPADNÍCH VÝBĚŽKŮ VIZOVICKÝCH VRCHŮ SE NAD STEJNOJMENNOU OBCÍ ZACHOVAL VÝZNAMNÝ PAMÁTNÍK HISTORIE VÝCHODNÍ MORAVY MALENOVICKÝ HRAD. PATŘÍ K NĚKOLIKA MÁLO DŮLEŽITÝM DOCHOVANÝM PAMÁTKÁM STŘEDOVĚKÉ ARCHITEKTURY V OBLASTI VÝCHODOMORAVSKÉHO REGIONU A PRÁVEM MU PATŘÍ DŮLEŽITÉ MISTO VE VÝVOJI STŘEDOVĚKÝCH OPEVNĚNÝCH FEUDALNICH SIDEL. OBJEKT SAMOTNÉHO HRADU VŠAK STÁL DELŠÍ DOBU MIMO ZÁJEM ODBORNÍKŮ A TEPRVE NOVÉ OBJEVY, UČINĚNÉ JEDNAK PO JEHO GENERÁLNÍ OPRAVĚ V 50. LETECH A POTOM V NEDÁVNÉ DOBĚ JEN PODTRHLY A VYZVEDLY JEHO NEPOCHYBNÝ VÝZNAM.

    1

    DĚJINY MALENOVICKÉHO HRADU

    Dolní oblast Podřevnicka, otevřená západním směrem k Pomoravi skýtala příznivé podmínky pro osídlení již v dávných dobách, jak o tom svědčí množství archeologických nálezů, dokládajících nepřetržitou kontinuitu pravěkého osídlení. První historické doklady o existenci stálých osad v tomto regionu pocházejí z 1. poloviny 12. století. V listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, datované k roku 1141, se ve výčtu osad náležejících do obvodu přerovského arcijáhemství uvádí vedle Otrokovic a Tlumačova také osada Tečovice, ležící v těsné blízkosti Malenovic na mírném návrší na pravém břehu řeky Dřevnice. O osídlení na levém břehu, v prostoru katastru dnešních Malenovic nás informují archeologické nálezy (jde především o mladohradištní, resp. pozdně hradištní keramiku z přelomu 12.-13. století). První historickou zmínku o Malenovicích máme doloženu až z 1. poloviny 14. století. Roku 1321 daroval Jaroslav z Částkova vizovickému klášteru Rosa-Mariae Smilheim šest lánů ve vsi Újezdě (pravděpodobně dnešní Zlámanec) a jako svědek je zde uváděn také Mikuláš z Malenovic (de Malehnawicz"). K roku 1348 se vztahuje zmínka o dalším držiteli Malenovic, Viknanovi, který je již ale následujícího roku spolu s dalšími statky (Kvitkovice, Kračenovice) podstoupil Čeňkovi z Bechyně. Čeňkův syn Jan neboli Janáč z Bechyně prodal malenovické panství tvrz a ves Malenovice, Kvitkovice, Tečovice, Otrokovice, Louky a Lhotu a dále dnes již zaniklé osady Kračenovice, Kozinec, Buňov

    2

    a Březinu, moravskému markraběti Janu Jindřichovi. Zeměpanským majetkem zůstaly Malenovice až do roku 1406, kdy získal celé panství od markraběte Jošta Heralt z Kunštátu, který držel již panství napajedelské. V držení pánů z Kunštátu nezůstaly ale Malenovice dlouho, neboť již v roce 1408 přešly do rukou pánů ze Šonvaldu. Nový držitel Malenovic, Hynek ze Šonvaldu padl roku 1420 v bitvě pod Vyšehradem na straně krále Zikmunda proti Pražanům a jejich spojencům z řad husitské kališnické šlechty. Malenovice poté získala Anna ze Šonvaldu, která v roce 1437 učinila svého manžela, Jana z Lichtenburka a z Bítova, spoluvlastníkem malenovického panství, které zůstalo v držení Lichtenburků až do konce 15. století.

    3

    Není vyloučeno, že v neklidných letech 15. století se malenovického hradu zmocnili na určitou dobu i jiné šlechtické rody. Tak snad získal hrad někdy kolem roku 1430 Smil z Moravan a za válek mezi Jiřím Poděbradským a uherským králem Matyášem Korvínem se Malenovice dostaly zřejmě do rukou Blažeje Podmanického z Podmanina, jednoho z velitelů proslulého uherského vojenského oddílu „legie negris".

    Někdy po roce 1480 získal malenovické panství další z význačných velitelů Korvinova vojska, Vilém Tetaur z Tetova. Za Tetaurů se Malenovice staly jedním z hlavních sidel tohoto rodu, který postupně rozšířil své panství na podstatnou část jihovýchodní Moravy. Ale již roku 1570 páni z Tetova Malenovice ztratili a po krátkém mezidobí je získali Bítovští ze Slavíkovic (1573-1629). Potom přecházelo malenovické panství většinou dědictvím po ženské linii do vlastnictví různých rodů (Koničtí ze Švábenic, Prakšičtí ze Zástřiz!), až jej roku 1692 získal hrabě František Karel z Lichtenštejna, svobodný pán z Kastelkorn. V majetku Lichtenštejnů-Kastelkornů zůstaly až do roku 1747, kdy se celé panství dostalo do rukou rodu hrabat Salm-Neuburgů. V roce 1804 koupil malenovické panství spolu s Pohořelicemi hrabě Leopold ze Šternberka (kupní cena obou statků byla 660 000 zlatých) a v majetku Šternberků zůstaly Malenovice až do roku 1945. Hrad sám sloužil však již v této době jen jako obydlí panských úředníků a sídlo panské správy a jeho význam postupně klesal. Nové využití získal až v roce 1953, kdy přešel celý objekt do správy Oblastního muzea jihovýchodní Moravy v Gottwaldově a byly zde zřízeny jak výstavní prostory, tak i pracovny a depozitáře muzea.

    4

    VZNIK A STAVEBNÍ VÝVOJ HRADU

    I když první písemná zmínka o opevněném feudálním sídle - tvrzi (munitio) v Malenovicích je až z roku 1356, lze předpokládat jeho existenci již v 1. polovině 14. století, jak by o tom mohl svědčit predikát z Malenovic", i když tato skutečnost nemusí podmiňovat existenci samotného objektu. Lokalizace této tvrze do míst, kde dnes stojí malenovický kostel sv. Mikuláše, je v podstatě ničím nepodloženou domněnkou a nelze vyloučit eventualitu, že stála na místě, kde byl později postaven malenovický hrad. Výstavbu hradu můžeme s největší pravděpodobností položit do období, kdy bylo malenovické panství zeměpanským majetkem. Moravský markrabě Jan Jindřich v hospodářské politice na činnost svého staršího bratra, císaře Karla IV. a jedním z aspektů upevňování mocenské základny bylo i budování nových hradů (na Moravě např. Hrádek u Znojma, Neuhaus u Věstonic). Je zřejmé, že nově vytvořená zeměpanská enkláva si vyžadovala zbudování centrálního opěrného bodu. Jaký byl vzhled původního hradu nevíme, protože původní jádro hradu bylo zcela překryto dalšími přestavbami v následujících staletích. Při pokusu o následující rekonstrukci se lze opírat jen o poznatky, zjištěné při rekonstrukčních pracích v letech 1974-1980, a zároveň vycházet z celkové dispozice samotné stavby. Ve stavebním organismu Ize rozlišit při podrobnějším průzkumu zhruba tři základní vývojové etapy. Za nejstarší můžeme považovat obvodové zdivo vlastního hradu z jižní a západní strany, dochované místy až do výše 1. parta. Rádkové zdivo je z lomového kamene a jeho šířka přesahuje 2 m. K této fázi můžeme připojit také menší místnost v přízemí, navazující na průjezdní věž, západním směrem přístupnou

    5

    dochovaným hrotitým portálkem a s jistou dávkou pravděpodob ností také vnitřní zdivo obvodové základny západní poloviny jižní strany nádvoří a spolu se suterénním prostorem pod jihozápadním křídlem hradu. Hrad již tehdy patrně zaujímal celou plochu vlastního hradního jádra, tvořící nepravidelný obdélník o délce asi 50 m a šířce asi 20-25 m. Sestával z obvodové hradby, k níž byl v jihozápadní části přistavěn obytný palác, zřejmě podsklepený. Do hradu se vstupovalo v místech dnešního vchodu, ale jak se ukázalo, původní vstup byl poněkud níže než dnešní stav. Vstup do hradu byl chráněn patrně hranolovou průjezdní věží a celý hrad byl obehnán suchým příkopem. O jeho další vnitřní zástavbě nelze bez podrobného výzkumu nic bližšího říci, ale zřejmě již tehdy vznikla hradní studna hluboká přes 30 m a vylámaná ve skalním podloží. I když se znejstarších staveb uchovalo velmi málo, lze předpokládat, že hrad mohl patřit k typům hradů s obalovou (plášťovou) zdí (něm. Mantelmaurerburg), které se ve 14. století na Moravě objevují a nejbližší analogickou stavbou by pak byl hrad Starý Světlov u Provodova, jehož výstavbu lze také předběžně klást do poloviny 14. století.

    6

    Jaká byla stavební činnost v průběhu 15. století, nevíme, ale patrně v důsledku válečných událostí došlo zřejmě k zvýšení obranyschopnosti hradu. Tehdy vznikl s největší pravděpodobností mohutný nasypaný val, který prstencovitě obepnul z východní a severní strany jak vlastní hrad, tak i poměrně rozsáhlou plochu vně hradu. Fortifikace podobného druhu se objevují u více lokalit a jsou většinou kladeny právě do souvislostí s válečnými operacemi (obléhání hradu) v průběhu 15. století.

    Svůj základní vzhled získal hrad zřejmě až rozsáhlou výstavbou, která proběhla od konce 15. století a v 16. století především v jeho první polovině. Souvisí s obdobím, kdy bylo malenovické panství majetkem Tetaurů z Tetova. Vilém Tetaur z Tetova, jeden z hlavních hejtmanů vojska ve službách krále Matyáše Korvína, získal Malenovice někdy před rokem 1484 a postupně on a jeho dědicové vytvořili v oblasti jihovýchodní Moravy rozsáhlou majetkovou državu (panství malenovické, zlínské, světlovské a další statky). Jedním z hlavních center těchto držav se staly Malenovice, kde již zřejmě Vilém, ale především jeho syn Václav Tetaur z Tetova, zahájili výstavbu nového reprezentativního sídla.

    7

    Především to bylo jihozápadní křídlo obvodové zástavby, která byla protažena navíc východním směrem a potom také severní trakt. Před hradním příkopem vznikla jednopatrová budova tzv. přihrádku, spojená s vlastním hradem kamenným mostem. Rozsáhlou přestavbu hradu v tetourovském období datují četné zachované architektonické fragmenty - ostění oken a ostění portálů, dochovaných částečně v místnostech jihozápadního traktu v 1. patře a v budově tzv. přihrádku. Vcelku se uchoval poněkud pozdější portál, který již nese znaky tehdy nastupujícího renesančního slohu, vedoucí z prostoru nádvoří do tzv. zbrojnice". Pravděpodobně nejrozsáhlejší stavební činnost proběhla na hradě za Václava Tetoura z Tetova v 1. pol. 16. století, což dokazují především dvojice aliančních erbů majitele a jeho dvou manželek Aleny z Levic a později Mandaleny z Vlčnova. První dvojice se uchovala na svornících klenby v nově vybudovaných prostorách ve II. patře západního traktu v tzv. „malovaném či valašském sále", a přilehlé místnosti (znak Aleny z Levic byl později překryt malovaným znakem Bítovských ze Slavíkovic). Druhá dvojice erbů zdobila původně vstupní portál do dnes již nedochovaných prostor na východ od hradní věže. Po smrti Václava Tetoura

    8

    z Tetova (1560) pokračoval ve stavbě jeho nástupce Burian Tetour z Tetova (1) a závěrečnou fázi přístavby v 16. století pak lze datovat do období, kdy Malenovice byly majetkem Bítovských ze Slavikovic. Dokončena byla výstavba přihrádku (vložení arkád z jižní strany, úprava místnosti nad průjezdem) a byly provedeny dílčí stavební úpravy v prostorách vlastního hradu. Z této doby pochází také malovaná výzdoba na nádvoří.

    9

    [ . . . ]

    Za Lichtenštejnů, jejichž erby se dochovaly nad oběma branami a s největší pravděpodobností za Jakuba Arnošta Lichtenštejna-Kastelkorn, biskupa olomouckého, došlo ke konečným stavebním úpravám hradu, které měly především objektu dodat charakter pohodlného zámeckého sídla. Jihozápadní a severní trakt vnitřní obvodové zástavby byl zvýšen o jedno patro, nádvoří bylo z východu uzavřeno dalším traktem, upraven byl také komunikační systém vložením nového schodiště a provedeny další dílčí úpravy vnitřních prostor. Stará hradní budova byla znovu upravena a průjezdní věž byla ukončena oktogonální helmicí s hodinami. Vznikla tak uzavřená čtyřkřídlá dispozice s protáhlým nádvořím, snažící se vyhovět potřebám pohodlného barokního zámeckého sídla, čímž hrad nabyl své konečné podoby, která se prakticky bez větších změn dochovala až do dnešních dnů.

    11

    Malenovický hrad je zajímavým dokladem přeměny staršího opevněného sídla, u něhož byla jednou z dominantních složek jeho obranná funkce, na stavbu nového typu, pro jehož rozšíření měla rozhodující význam změna životního stylu vládnoucí feudální třídy. Došlo ke zvýšení důrazu na reprezentační vzhled exteriéru, a to především novou stavební koncepcí, z níž se promítla i nová uzavřená struktura obytného areálu, doprovázená ozdobnými prvky (portály, ostění oken aj.) a zároveň k radikální změně interiéru, při jehož rozvržení se pamatovalo především na pohodlí a společenské vyžití. Posledním projevem úprav hradního interiéru byla zřejmě rokoková malířská výzdoba v sálech a prostorách prvního a druhého patra jihozápadního křídla. Vytvořena byla někdy kolem roku 1750, snad i o něco později. Potvrzují to erby tehdejších majitelů, Karla Oty, hraběte ze Salm Neuburgu a jeho manželky Marie Eleonory Zárubové z Hustiřan, pojaté do malířské výzdoby arkýře v jihozápadní stěně obvodové zdi, který byl tehdy využit jako kaple (arkýř sám pochází z doby tetaurovské přestavby).

    12

    [ . . . ]

    V 19. a v první polovině 20. století již hradu nebyla věnována patřičná péče, takže došlo k jeho částečnému poškození (horní patro). Teprve po roce 1945, kdy byl zařazen mezi kulturní památky našeho státu, je celé stavbě věnována zvýšená pozornost a jsou vynakládány nemalé náklady na jeho údržbu a zabezpečení. Již před rokem 1953 byla provedena rozsáhlá oprava celého komplexu a v letech 1974-1980 došlo k jeho statickému zabezpečení.

    Jak již bylo uvedeno, je hrad od roku 1953 ve správě Oblastního muzea jihovýchodní Moravy se sídlem v Gottwaldově. Jednak jsou zde umístěny pracovny a depozitáře muzea a současně je jeho podstatná část zpřístupněna veřejnosti. V prostorách druhého patra je instalována stálá expozice „Pravěk jihovýchodní Moravy", v prvním patře jsou instalovány dlouhodobé výstavy, zaměřené k problematice zdejšího regionu a pro přízemí nádvorního traktu se připravuje expozice k středověkému vývoji v oblasti jihovýchodní Moravy. Malenovický hrad, jediná dochovaná stavba tohoto typu na území gottwaldovského okresu, má tak i v současné době široké uplatnění a plné využití.

    Poznámka: V dřívější literatuře se objevily naprosto mylné údaje o stavbě malenovického hradu Fridrichem Tetaurem z Tetova. Tento šlechtic nikdy stavebníkem být nemohl, protože Malenovice nikdy nebyly jeho majetkem.

    14

  2. Assistant

    MALENOVICE CASTLE

    ON ONE OF THE WESTERN PEAKS OF THE VIZOVICE HILLS, OVERLOOKING THE MUNICIPALITY OF THE SAME NAME, REMAINS A SIGNIFICANT MONUMENT TO THE HISTORY OF EAST MORAVIA: MALENOVICE CASTLE. IT IS ONE OF THE FEW IMPORTANT MEDIEVAL ARCHITECTURAL HERITAGES PRESERVED IN THE EAST MORAVIA REGION AND RIGHTLY HOLDS A PROMINENT PLACE IN THE DEVELOPMENT OF MEDIEVAL FORTIFIED FEUDAL SEATS. HOWEVER, THE CASTLE OBJECT ITSELF REMAINED OUTSIDE THE INTEREST OF EXPERTS FOR A LONGER PERIOD, AND ONLY NEW DISCOVERIES, MADE AFTER ITS GENERAL REPAIR IN THE 1950s AND RECENTLY UNDERSCORED AND RECOGNIZED ITS UNDENIABLE SIGNIFICANCE.

    1

    HISTORY OF MALENOVICE CASTLE

    The lower Podřevnice area, open to the west towards Pomoraví, offered favorable conditions for settlement since ancient times, as evidenced by numerous archaeological finds demonstrating the continuous prehistoric settlement. The first historical records of permanent settlements in this region date back to the first half of the 12th century. In a charter of the Olomouc Bishop Heinrich Zdík, dated to 1141, among the settlements belonging to the Prerov archdiocese, the village of Tečovice is mentioned alongside Otrokovice and Tlumačov, located in close proximity to Malenovice on a gentle slope on the right bank of the Dřevnice River. Information about settlement on the left bank, in the area of today's Malenovice cadastral territory, comes from archaeological finds (primarily early castle, or late castle, ceramics from the turn of the 12th-13th centuries). The first historical mention of Malenovice dates back to the first half of the 14th century. In 1321, Jaroslav of Částkov donated six lány (a unit of land measurement) in the village of Újezd (probably today's Zlámanec) to the Rosamariae Smilheim monastery in Vizovice, and Mikuláš of Malenovice (“de Malehnawicz”) is also listed as a witness. By 1348, Viknan became the next holder of Malenovice, but the following year, he, along with other estates (Kvitkovice, Kračenovice), submitted to Čeňek of Bechyně. Čeňek's son, Jan also known as Janáč of Bechyně, sold the Malenovice estate—the fortress and the villages of Malenovice, Kvitkovice, Tečovice, Otrokovice, Louky, and Lhota—and the now-defunct settlements of Kračenovice, Kozinec, Buňov, and Březina to the Moravian Margrave Jan Jindřich. The estate remained under noble ownership until 1406 when Margrave Jošt Heralt of Kunštát, who already held the Napajedelské estate, acquired the entire manor. However, the Kunštát lords did not retain Malenovice for long, as it passed to the Šonvald lords in 1408. The new owner, Hynek of Šonvald, fell in the Battle of Vyšehrad in 1420 on the side of King Zikmund against the Prague citizens and their allies from the Hussite Kalíšnický nobility. Subsequently, Anna of Šonvald inherited Malenovice, and in 1437, she married Jan of Lichtenburk and Bítov, making him the co-owner of the Malenovice estate, which remained under the Lichtenburks until the end of the 15th century.

    It is possible that during the tumultuous years of the 15th century, other noble families temporarily took control of Malenovice Castle. For instance, around 1430, Smil of Moravan might have acquired the castle, and during the wars between George of Poděbrady and the Hungarian King Matthias Corvinus, Malenovice likely came into the hands of Blažej of Podmanín, one of the commanders of the renowned Hungarian military unit "Legion of Negris."

    Sometime after 1480, the Malenovice estate was acquired by another prominent commander of Corvinus’s army, Vilém Tetaur of Tetov. Under the Tetaur family, Malenovice became one of their main estates, and they gradually expanded their holdings to a substantial part of southeastern Moravia. However, in 1570, the Tetov lords lost Malenovice, and after a brief interlude, it was acquired by the Bítov lords of Slavíkovice (1573-1629). Subsequently, the Malenovice estate mostly passed by inheritance through the female line to various families (Koničtí of Švábenice, Prakšičtí of Zástřiz!), until in 1692, Count František Karel of Liechtenstein, the independent lord of Kastelkorn, acquired it. The Liechtensteins-Kastelkorns held the estate until 1747 when it passed to the Salm-Neuburg counts. In 1804, Count Leopold of Sternberk purchased the Malenovice estate along with Pohořelice (the purchase price for both estates was 660,000 gulden), and the Sternberks retained Malenovice until 1945. By this time, however, the castle itself served only as the residence of manor officials and the seat of manor administration, and its significance gradually declined. It was only in 1953 that the castle found a new use when the entire structure was transferred to the administration of the Regional Museum of Southeast Moravia in Gottwaldov, establishing both exhibition spaces and museum workshops and storage areas.

    4

    ORIGIN AND STRUCTURAL DEVELOPMENT OF THE CASTLE

    Although the first written mention of a fortified feudal seat—the fortress (munitio)—in Malenovice dates back to 1356, it is likely that it existed already in the first half of the 14th century, as suggested by the title "from Malenovice," although this does not necessarily confirm the existence of the structure itself. The localization of this fortress to the area where today's St. Nicholas Church stands is essentially an unfounded assumption, and it cannot be ruled out that it stood on the site where the Malenovice Castle was later built. The construction of the castle can most likely be placed in the period when the Malenovice estate was a noble possession. Moravian Margrave Jan Jindřich, in his economic policy focusing on his older brother Emperor Charles IV, saw one aspect of strengthening the power base in the construction of new castles (such as Hrádek near Znojmo, Neuhaus near Věstonice in Moravia). It is evident that the newly established noble enclave required the construction of a central support point. The appearance of the original castle is unknown, as the original core was entirely overlaid by subsequent renovations in the following centuries. Attempts to reconstruct its initial layout rely solely on findings from reconstruction work conducted between 1974-1980 and the overall layout of the existing structure. In the building's structure, scholars distinguish roughly three basic development stages through detailed examination. The oldest part is considered to be the outer walls of the original castle from the southern and western sides, preserved in places up to the level of the first floor. The radial masonry is made of quarry stone with a width exceeding 2 meters. This phase also includes a smaller ground-floor room adjoining the passage tower, accessible from the west via a preserved crenelated portal, and likely also the inner masonry of the western half of the southern courtyard wall along with the basement space below the southwest wing of the castle. By then, the castle probably occupied the entire area of its own courtyard core, forming an irregular rectangle roughly 50 meters long and 20-25 meters wide. It consisted of a surrounding wall, to which a residential palace was attached on the southwest side, likely with a basement. The castle was entered through areas where the current entrance is located, but the original entrance was somewhat lower than the current one. The entrance was likely guarded by a rectangular passage tower, and the entire castle was surrounded by a dry moat. Nothing more can be said about its further internal construction without detailed research, but it is likely that a castle well, over 30 meters deep and hewn into the bedrock, was already established. Although very little of the oldest constructions has been preserved, it can be assumed that the castle might have belonged to the type of castles with an enclosing (mantel) wall (German: Mantelmaurerburg), which appeared in the 14th century in Moravia. The closest analogous structure would be Starý Světlov Castle near Provodov, whose construction can also preliminarily be dated to the mid-14th century.

    6

    The nature of construction activities during the 15th century is unknown, but it is likely that, due to the wartime events, the castle's defensive capabilities were enhanced. At that time, a massive rampart was probably built, which ringed the castle itself and a relatively extensive area outside the castle from the east and north sides. Such fortifications appear at several locations and are usually associated with military operations (such as castle sieges) during the 15th century.

    The castle likely acquired its basic appearance only after extensive construction that took place from the late 15th century into the 16th century, especially in its first half. This is related to the period when the Malenovice estate belonged to the Tetaur family of Tetov. Vilém Tetaur of Tetov, one of the main commanders of the army in the service of King Matthias Corvinus, acquired Malenovice sometime before 1484 and gradually, he and his heirs created an extensive property holding in southeastern Moravia (including Malenovice, Zlín, Světlov, and other estates). One of the main centers of these holdings became Malenovice, where Vilém, and especially his son Václav Tetaur of Tetov, began constructing a new, representative residence.

    7

    This primarily involved the southwestern wing of the outer construction, which was further extended eastwards and later also along the northern section. In front of the castle moat, a one-story building known as the "přihrádek" (a kind of outbuilding) was constructed, connected to the main castle by a stone bridge. The extensive reconstruction of the castle during the Tetov period is dated by numerous preserved architectural fragments—window surrounds and portal surrounds, partially preserved in the rooms of the southwestern tract on the first floor and in the "přihrádek" building. A somewhat later portal, which already shows signs of the emerging Renaissance style, leading from the courtyard area to the "armory," has also been preserved. Likely, the most extensive construction work took place on the castle under Václav Tetaur of Tetov in the first half of the 16th century, as evidenced mainly by the pair of alliance coats of arms of the owner and his two wives, Alena of Levice and later Mandalena of Vlčnov. The first pair is preserved on the keystones of the arches in the newly built areas on the second floor of the western tract in the so-called "painted or Wallachian hall," and the adjacent rooms (Alena of Levice's coat of arms was later covered by the painted coat of arms of the Bítov Lords of Slavíkovice). The second pair of coats of arms adorned the original entrance portal to the now-lost areas to the east of the castle tower. After the death of Václav Tetaur of Tetov (1560), his successor Burian Tetaur of Tetov continued the construction, and the final phase of the extension in the 16th century can be dated to the period when Malenovice belonged to the Bítov Lords of Slavíkovice. The construction of the "přihrádek" was completed (inserting arcades on the southern side, adjusting the room above the passage), and partial structural adjustments were made within the main castle. The painted decoration in the courtyard also dates from this period.

    9

    [...]

    Under the Liechtensteins, whose coats of arms are preserved above both gates, and most likely under Jakub Arnošt Liechtenstein-Kastelkorn, Bishop of Olomouc, final structural adjustments were made to the castle to primarily give the object the character of a comfortable manor residence. The southwestern and northern tracts of the inner outer construction were raised by one floor, the courtyard was enclosed from the east by another tract, the communication system was adjusted by inserting a new staircase, and further partial adjustments were made to the interior spaces. The old castle building was renovated again, and the passage tower was topped with an octagonal helmet with a clock. This created a closed four-winged layout with an extended courtyard, striving to meet the needs of a comfortable Baroque manor residence, giving the castle its final appearance, which has been preserved practically unchanged to this day.

    11

    Malenovice Castle is an interesting testament to the transformation of an older fortified seat, where one of the dominant elements was its defensive function, into a new type of construction. This transformation was decisively influenced by the change in the ruling feudal class's lifestyle. There was an increased emphasis on the representative appearance of the exterior, primarily through a new construction concept, from which a new closed structure of the residential complex emerged, accompanied by decorative elements (portals, window surrounds, etc.) and a radical change in the interior. The interior layout particularly focused on comfort and social activities. The last manifestation of interior adjustments was likely the Rococo painted decoration in the halls and rooms of the first and second floors of the southwestern wing. These were created around 1750, perhaps even slightly later. This is confirmed by the coats of arms of the then-owners, Karel Ota, Count of Salm Neuburg, and his wife Marie Eleonora Zárubová of Hustiřany, depicted in the painted decoration of the arched niche in the southwestern wall of the outer wall, which was then used as a chapel (the arched niche itself dates back to the Tetov reconstruction period).

    12

    [...]

    In the 19th and the first half of the 20th century, the castle was no longer given proper care, leading to partial damage (upper floor). It was only after 1945, when it was listed among the cultural monuments of our state, that the entire structure received increased attention and significant funds were allocated for its maintenance and security. Even before 1953, extensive repairs of the entire complex were carried out, and between 1974-1980, its structural stability was secured.

    As mentioned earlier, since 1953, the castle has been under the administration of the Regional Museum of Southeast Moravia based in Gottwaldov. On the one hand, the museum's workshops and storage areas are housed here, and at the same time, a substantial part is accessible to the public. On the second floor, a permanent exhibition titled "Prehistory of Southeast Moravia" is installed, while the first floor hosts long-term exhibitions focused on the region's issues. Exhibitions related to the medieval development in the southeast Moravia area are being prepared for the ground floor of the courtyard tract. Malenovice Castle, the only preserved building of this type in the Gottwaldov district, thus continues to have broad applicability and full utilization today.

    Note: Earlier literature contained completely incorrect information about the construction of Malenovice Castle by Fridrich Tetaur of Tetov. This nobleman could never have been the builder, as Malenovice was never his property.

    14

Responses were produced in different, uncontrolled contexts (system prompts, settings, prior turns). This is not a benchmark.