Skip to content
TheChatArchiveThe Chat Archive
o4-mini-2025-04-16· OpenAIHugging Face LMArena Human Preference 140K

Nebyl by u černé díry problém, že by roztrhala obíhající těleso?

From a Chatbot Arena battleThe same person sent this prompt to two anonymous models at once. Compare it with Qwenqwen3-235b-a22b’s answer.
  1. User

    Nebyl by u černé díry problém, že by roztrhala obíhající těleso?

  2. Assistant

    Ano, blízko černé díry se silné přílivové (tidální) síly postarají o to, že pevné těleso (nebo loď) může být „roztrháno“ ještě předtím, než vůbec dosáhne velmi vnitřních oběžných drah. Důvodem je, že gravitační pole černé díry klesá s odstupem jako 1/r², zatímco rozdíl gravitačních sil mezi přední a zadní stranou tělesa roste jako 1/r³.

    1. Rocheův limit
      – Kritická vzdálenost (r_{\rm Roche}), při níž tidální zrychlení na velikost tělesa (L) překoná vlastní gravitaci (či vnější soudržnost) tělesa.
      – Pro kapalné nebo gravitačně svázané těleso s průměrnou hustotou (\rho_{\rm těleso}) lze odhadnout
      [ r_{\rm Roche};\approx;\biggl(\frac{3,M_{\rm BH}}{2\pi,\rho_{\rm těleso}}\biggr)^{1/3}. ] Pokud se těleso dostane uvnitř (r_{\rm Roche}), praskne na kusy („spaghettification“).

    2. Příklad pro hvězdnou černou díru (řekněme 10 M☉)
      – (M_{\rm BH}\approx2\times10^{31}) kg, hustota typické horniny (\rho\sim3000),kg/m³
      –
      (r_{\rm Roche} \approx \bigl(3\cdot2{,}0\times10^{31}/(2\pi\cdot3000)\bigr)^{1/3} \sim1{,}5\times10^9) m
      (tj. téměř milion kilometrů!)
      – Pro srovnání je poloměr horizontu událostí (r_s\approx3\times10^4) m, ISCO (\sim9\times10^4) m.
      – Zkrátka každé „běžné“ těleso by bylo roztrženo daleko předtím, než by dosáhlo miniaturní kruhové dráhy kolem díry.

    3. Co naopak přežije?
      a) Mikroskopické test–částice (elektron, atomy, prachové zrno)
      – Mají zanedbatelnou velikost, prakticky bez rozdílu přitažlivosti „vpředu–vzadu“.
      – Mohou tedy obíhat až k ISCO (a odtud se počítají extrémně krátké periody např. 10⁻⁴ s).
      b) Pevný objekt velmi malé velikosti a vysoké pevnosti (např. uhlíkové nanotrubičky, křemíkové destičky pár mikronů)
      – Udrží se proti tidálnímu gradientu, dokud není velký rozdíl gravitačního zrychlení mezi „přední“ a „zadní“ částí.
      – Čím menší (L) a čím vyšší pevnost materiálu, tím hlouběji a déle může přežít. c) Objekty kolem supermasivních černých děr (10⁶–10⁹ M☉)
      – Průměrná hustota černé díry roste s klesající hmotností, naopak u supermasivních je „hustota“ nízká.
      – Tidální síly u horizontu událostí (či ISCO) jsou relativně malé – pevné těleso metrových rozměrů se může prakticky nedotknout.
      – Ovšem oběžná doba okolo ISCO supermasivní díry (např. 10⁸ M☉) je řádově hodiny, nikoli milisekundy.

    Shrnutí
    – Pokud chcete nejkratší možnou periodu, musíte uvažovat testní částice (neobjemné, bez pevné struktury) kolem malé (řádově pár M☉) černé díry: periody ~10⁻⁴ s.
    – Jakmile ale máte reálné těleso s nějakou velikostí (L), platí Rocheův limit a malé BH vás roztrhá – jedině mikroskopické objekty či extrémně pevné nano­struktur y (popř. oběžná dráha kolem supermasivní díry) mohou uniknout totální destrukci.

Responses were produced in different, uncontrolled contexts (system prompts, settings, prior turns). This is not a benchmark.