Pokud bychom uvažovali všechna tělesa ve vesmíru, kolem jakého by byla možná nejkratší…
- User
Pokud bychom uvažovali všechna tělesa ve vesmíru, kolem jakého by byla možná nejkratší oběžná doba?
- Assistant
Pro čistě setrvačnou orbitu „těsně nad povrchem“ (bez pohonu, bez atmosféry) platí vzorec
T = 2π · √( R³ / (GM) )
a pro homogenní těleso (stejná hustota ρ) se dá ukázat, že
T = 2π · √[ 1 / ( (4/3)·π·G·ρ ) ]
– takže oběžná doba závisí jen na hustotě ρ, ne na velikosti tělesa. Čím větší ρ, tím menší T.
-
Normální astrofyzikální tělesa
• Země (ρ ≃ 5 500 kg/m³) → T ≃ 84 min
• Bílý trpaslík (ρ ≃ 10⁹ kg/m³) → T ≃ 10–20 s
• Neutronová hvězda (ρ ≃ 10¹⁷–10¹⁸ kg/m³) → T ≃ 0,1–1 ms -
Kompaktní objekty v rámci obecné relativity
– U černé díry nemáme „pevný povrch“, ale nejmenší stabilní kruhová dráha (ISCO) je ve vzdálenosti 3 RS od středu, kde RS = 2GM/c².
– Pro černou díru o hmotnosti M☉ (RS ≃ 3 km) vycházíT_ISCO ≃ 2π·R / v ≃ 2π·(3·RS)/(c/√3) ≃ O(10⁻⁴ s)
– Pro menší (primordiální) černé díry by T_ISCO klesalo úměrně menší hmotnosti – teoreticky by mohlo jít až k mikro- či nanosekundám, než začnou dominovat kvantové efekty.
Shrnutí nejkratší možné doby:
• Mezi klasickými hvězdnými objekty bez obecné relativity je rekordman neutronová hvězda:
– ρ ~ 10¹⁷–10¹⁸ kg/m³ → T ≃ 0,1–1 ms• Pokud přijmeme i černé díry, dostaneme se na oběžné periody řádu 10⁻⁴ s kolem ISCO černé díry o hmotnosti Slunce a podstatně kratší pro menší černé díry.
Takže odpověď:
– Fyzikálně realistický limit (nukleární hustota) → T ~ 0,1 ms
– S obecnou relativitou → orbitální doba okolo černé díry může klesnout až do stovek mikrosekund (nebo i nižších časových škál u primordiálních černých děr). -
Other models, same or similar prompt
Responses were produced in different, uncontrolled contexts (system prompts, settings, prior turns). This is not a benchmark.